Následující řádky se mi nepsaly vůbec snadno. Skončila jedna éra, skončila 10. sezóna týmu současných juniorek a byla to pro ně sezóna poslední. Většina slečen odchází na vysokou školu a začíná novou etapu života a já cítím povinnost se za oddíl s holkama rozloučit.
Psal se rok 2009 a na své první soustředění přijela i nová přípravka. Skupina 9-letých holčiček, které si vybraly volejbal jako svůj sport. Některé jsou poslušné, jiné tvrdohlavé, ale všechny jsou nadšené volejbalem. Vzhlížejí ke svým starším parťačkám a využívají každou chvíli proto, aby si mohly pinknout. Tady začíná jejich volejbalová část života, rodí se přátelství a utužuje parta. Na své cestě se naučí přijmout porážku, ale hlavně vydřít si vítězství a to poslední se jim dařilo náramně. Holky v sobě vždycky měly obrovskou vnitřní sílu. Umí se za sebe postavit a zabrat, když jde do tuhého. Tyhle vlastnosti jsou klíčové a přinesly jim nejednu medaili a já doufám, že jim i v dalším životě budou užitečné.
Letošní 10. sezóna ale nezačínala vůbec dobře. Holkám se nepodařil vstup do několika zápasů a začínaly tabulku na 5. místě. Celý podzim věřily ve zlepšení, makaly naplno, velkou část tréninku dobrovolně obětovaly fyzické přípravě a celé jaro z této práce pak těžily. Odměnou jim bylo 1. místo v krajském přeboru juniorek a postup do kvalifikace o 1. ligu. Holky sice věděly, že příští rok už hrát nebudou, ale předsevzaly si, že ligu vybojují pro mladší hráčky a musím říct, že bojovaly jako lvice. Celá kvalifikace byla rozdělena do dvou častí. První část v sobotu, odpoledním zápasem s Duklou Liberec a večerním zápasem s Dansportem Praha. Pro postup do druhého dne musely juniorky vyhrát alespoň jeden ze dvou zápasů. Dukla byla jasný favorit, už proto, že hrála s hračkami, které se staly minulý víkend mistryněmi ČR. Holky se rvaly o každý bod, na výhru to však nestačilo. Zápas s prvoligovým Dansportem, už ale měly jasně pod kontrolou. Druhá část začínala v neděli ranním zápasem s vítězem druhé skupiny Příbramí. Velmi vyrovnaný zápas urvaly holky v koncovkách pro sebe a věděly, že pokud vyhrají i s ligovou Mikulovou Praha odpolední zápas, bude Žatec pro příští sezónu zase ligový. Bohužel už ale nezbylo moc sil a soupeř se na nás perfektně připravil. Těsná porážka nás všechny mrzela, postup byl tak blízko, ale byl to krásný zápas, plný výborných zákroků v poli. Holky si tak vybudovaly u soupeřů respekt a mohly skončit se vztyčenou hlavou.
Všem končícím hráčkám přejeme za celý oddíl do života hodně štěstí a osobně jim chci poděkovat, že jsem mohl být součástí tak úžasného týmu. Věřím, že vlastnosti nabyté ze sportu je dotáhnou daleko.
Aleš
Nejnovější komentáře