Přezdívka: Černoch
Číslo dresu: 2
Výška: 182 cm
Post: nahravač
Oblíbené jídlo: palačinky se zmrzlinou
Oblíbený film: Okresní přebor
Oblíbená hudba: punk a rock
Datum narození: 12. 3. 1994
Proč si se začal věnovat volejbalu, když pocházíš z města, kde je hlavní hokej?
Volejbalu jsem se začal věnovat na základní škole, kdy jsem to šel jen tak zkusit a nakonec mě to dost chytlo a začal jsem s klukama hrát za Veros.
V kolika letech to bylo?
Myslím, že mi bylo 12 let, okolo té 7. – 8. třídy
Teď už k tvému působení v Žatci. Kdy jsi do Žatce přišel hrát a jaký byli tvoje první pocity?
Do Žatce jsem přišel někdy začátkem prosince a můj začátek v Žatci nebyl nejlepší, protože hned na prvním tréninku jsem si udělal něco s rukou a byl jsem asi 3 týdny mimo. Zapojil jsem se až na domácím utkání proti Ervěnicím.
A co kolektiv? Jak tě kluci mezi sebe vzali? Je podle tebe těžké přijít mezi nový kolektiv?
Těžké, si myslím, že to nebylo, s většinou jsem se znal z dřívějších sezon a nevím jak pro ostatní z týmu, ale pro mě to určitě problém nebyl.
Z mého pohledu jste působili jako dobrá parta a celkem vám to spolu šlo. Nemrzí tě přestup do Ervěnic?
Parta jsme byla slušná a myslím, že ke konci sezony nám to šlo i z toho důvodu, že jsem se začal dostávat víc do hry a to mi vyhovovalo mnohem víc, než chodit do hry, když to prvnímu nahravači nepůjde. Přestup do Ervěnic mě zatím nemrzí, protože parta je tu dobrá a mám to blíže a tím pádem mám i o trochu víc času.
Jak teda vzpomínáš na roční působení v Žatci a na co nikdy nezapomeneš?
Vzpomínám určitě v dobrém a to špatné jsem už skoro dávno zapomněl. Nezapomenu asi na noční antukový turnaj v Žatci, kterému jsem zpočátku moc nevěřil, ale po konci jsem byl velmi spokojený, protože tam byli super lidi a fajn atmosféra. Z toho špatného asi nezapomenu na zápas v Ostrově, kde se všichni na hřišti hádali a stáli jsme tam jak blbci.
Co se stalo?
Přijeli jsme trochu pozdě a stačili se tak tak rozcvičit a myslím, že to bylo v průběhu 2. zápasu kdy se kouťasovi a trenérovi přestalo líbit, jak píská rozhodčí. Hádali se tam strašně dlouho, padla snad i nějaká karta, nějaká poznámka v zápisu a podobně. Vím, že jsem byl tehdy dost naštvaný.
Když se ti na nočňáku líbilo, budeš hrát i příští rok?
Když budu moct, tak si přijedu rád zahrát.
Máš nějaký sportovní sen?
Sportovní sen ani vzor nemám, ale chtěl bych hrát volejbal dál v nějaké nižší soutěži třeba 2. ligu mužů, nebo kdyby byla možnost zahrát si i nižší soutěž za Veros například kraj chlapů tak bych byl spokojený.
Jak se ti daří prosazovat se v Ervěnicích, je vás tam nahravačů poměrně hodně?
Jelikož jsme 3 nahravači tak myslím, že prosadit se tady bude těžké a zatím to ani nevidím nijak reálně, ale soutěžní zápas jsme ještě nehráli, takže nevím, jak to trenér poskládá. Zatím jsem tu ale spokojený.
Díky za rozhovor a přeji hodně úspěchů v novém působišti.
19.9.2012 AD
Nejnovější komentáře