Tereza Verunáčová


Přezdívka:Tery
Číslo dresu: 7
Výška: 182 cm
Post: blokařka
Oblíbené jídlo: Svíčková od babičky
Oblíbený film: Scary movie
Oblíbená hudba: d´n´b, elektro, house, ale asi tak nejak vsechno.
Životní motto: Nezáleží na tom, s čím jsi přišel, ale s čím odcházíš.
Datum narození: 25. 12. 1995

Proč jsi začla chodit na volejbal?
Moji oba rodiče hrají volejbal, prarodiče hráli volejbal a můj brácha ho hraje také, tak jsem si řekla, že bych to mohla alespoň zkusit. Nejvíc mě to asi oslovilo když jsem se byla podívat na domácí zápas juniorů, abych podpořila právě bráchu. Chvíli potom jsem se byla podívat na tréninku a začalo mě to bavit.

Volejbal hrají u vás v rodině všichni, je to rodinná tradice?
Myslím, že ano. Jak jsem říkala i někteří z mých prarodičů měli s volejbalem zkušenosti a tak mé rozhodnutí začít hrát všichni s nadšením přijali.

Brácha hraje za juniory, jak vnímáš jeho herní projev?
Myslím, že hraje dobře, ale pro svoji sourozeneckou podobnost, nebo jak to mám nazvat jsme často srovnáváni v naší volejbalové technice. Také je na stejném postu jako já. Osobně si ale myslím, že je v týmu i díky své výšce dobrou posilou.

Jak dlouho už volejbal hraješ?
Přesně nevím ale bude to asi rok a půl.

Zároveň s volejbalem tancuješ, jak obojí najednou zvládáš?
Ano, to je pravda. Není to moc lehké na stihnutí, a proto se někdy stane, že musím dát tomu či onu přednost, ale snažím se dát do obojího co nejvíce.

Je ti něco bližší?
Tancuji už asi 5 let a už jsem si to velmi oblíbila, ale už malička jsem hodně táhla i ke kolektivním sportům. Obojí mě velmi baví a doufám, že se mezi tím nebudu muset nijak rozhodovat.

Obáváš se chvíli, kdyby jsi se musela rozhodnout pouze pro jeden z nich?
Ano, tohle rozhodování jsem musela učinit již kvůli soustředění. Bylo mi líto, že se nemohu zúčastnit obojího. Snažila jsem se svou absenci nahnat alespoň na prvních 3 dnech v žatci. Rozhodování v tom, zda-li s jedním skončím v nejbližší době doufám nenastane a tak ani nechci přemýšlet nad tím, co bych si vybrala.

Kromě tancování a volejbalu nejsi navíc ze Žatce, ale z Loun, jak se ti daří všechno skloubit se školou?
Není to moc lehké, to je pravda. Obzvlášť teď na vyšším gymnáziu jsou kladené trošku vyššší nároky, ale všechno jde, když se chce! Školu zvládám podlě mě dobře, akorát volného času značně ubylo. Přesto však nelituji, že jsem s volejbalem začala.

Co tě baví na Tvých sportech?
Už od mala jsem měla ráda míčové hry a navíc byla tak nějak vedena ke sportům všeho druhu. Tanec mě zase začal bavit, protože to byla příjemná změna oproti všem mým dosavadním koníčkům.

Máš nějaké sportovní vzory?
Dalo by se říct že mými sportovními vzory je už od mala moje rodina. Vždy jsem se chodila koukat jak rodiče hrají a tak to i zůstalo.

A nějaký větší, či měnší sportovní sen?
Rozhodně jsem velký snílek. Ohledně volejbalu bych se samozřejmě chtěla zlepšit natolik, abych se třeba dostala i dál. Ale na Severu se mi líbí i kvůli spoustě přátel, kterou jsem zde našla.

A poslední otázka. Jaké jsou tvoje slabé a silné volejbalové stránky?
Dalo by se říct, že ve volejbale mám teď pouze slabé stránky-některé méně a některé naopak více. Nemám v sobě moc zažité chování na hřišti a tak se někdy stává že zmatkuji. Mám také slabost v podání, čehož jsem si vědoma a také mě to dost trápí. Když se ale poštěstí a nikdo to nečeká, tak je z toho parádní eso.

3.9.2012                                                                                                                                                                       AD

Předchozí                                                       Rozhovory                                                           Další

best wordpress themes - wordpress themes 2012 - wordpress travel themes